Armáda poskytne v krizi lékaře, vrtulníky, letadla i sanitky. Akutní péči po odchodu lékařů zajistí fakultní nemocnice.
PRAHA – Armáda pomůže řešit krizovou situaci, která nastane prvního března, pokud lékaři dodrží současný slib a hromadně opustí nemocnice. V případě potřeby uvolní až 1000 vojáků a stroje pro leteckou i pozemní dopravu. Včera se na tom shodli premiér Petr Nečas (ODS) s ministry obrany a zdravotnictví.
Ministr Leoš Heger (TOP 09) se včera také shodl s Nečasem a řediteli fakultních nemocnic na tom, že na konci února nebudou přijímat neakutní pacienty, aby měly v březnu dost lůžek pro neodkladné případy. Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) dodal, že obranné složky mohou v případě delšího trvání krize přizpůsobit svůj výcvik požadované péči. »Armáda nemůže nahradit odcházející lékaře, ale bude připravena českému zdravotnictví pomoci,« uvedl Vondra. V případě potřeby má podle něj k dispozici pět vrtulníků záchranné služby, deset dopravních vrtulníků a pět dopravních letadel, které by se využily při transportech na delší vzdálenosti. Pozemní složky nabízejí až sto sanitních vozů.
Podle Vondry armáda disponuje také čtyřmi kamennými a dvěma polními nemocnicemi. V nich slouží 230 vojenských lékařů s atestací a 120 neatestovaných. Pomoci může i dalších 450 civilních doktorů.
Stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková (KSČM) již dříve pro náš deník uvedla, že je na vládě, aby po 20 letech začala situaci ve zdravotnictví skutečně řešit. Marková také několikrát varovala vládu, aby nebrala pacienty jako rukojmí.
Ředitelé: V nouzovém stavu vydržíme maximálně dva měsíce
Ministr Heger se včera také shodl s Nečasem a řediteli fakultních nemocnic na tom, že na konci února nebudou přijímat neakutní pacienty, aby měly v březnu dost lůžek pro neodkladné případy. »Fakultní nemocnice intenzivně připravují krizové plány, budou připraveny a budou tvořit páteřní síť v případě krizového řízení,« řekl po schůzce Nečas. Krizový plán fakultních nemocnic počítá s uvolněním lůžek pro akutní oddělení. »Omezíme přijímání případů, které se dají odložit. Jedná se např. o operace kloubů,« uvedl ředitel FN v Hradci Králové Roman Prymula. Podle něj by se mohla kapacita až zdvojnásobit.
Heger řekl, že se počítá se společným lůžkovým fondem a tím, že by se personál přesouval z jednotlivých oddělení na jiná podle potřeby. Uzavřít by se mohly také některé ambulance, přijímaly by se do nich akutní případy. »V daném režimu jsme schopni vést nemocnici maximálně dva měsíce,« dodal Prymula s tím, že poté vyčerpají zaměstnanci přesčasové hodiny. Politici také včera shodně uvedli, že s lékařskými odbory chtějí obnovit jednání.
Stav současného českého zdravotnictví ilustruje také případ včera policisty obviněného vrcholného manažera Fakultní nemocnice v Olomouci, který uzavíráním nevýhodných smluv údajně nemocnici připravil zhruba o deset milionů korun. Z tohoto a jiných případů lze usuzovat, jak »efektivně« se s penězi ve zdravotnictví nakládá.