Historičtí nadšenci mohou od pátku spatřit nejstarší dochovaný opis Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století. Spolu s ním Národní muzeum nechá návštěvníky nahlédnout v rámci výstavy Staré pověsti české postupně do nejstarší české veršované Dalimilovy kroniky, Pulkavovy kroniky, ve které autor rozvedl průběh dívčí války a upravil příběh o Ctiradovi a Šárce, a Marignolovy kroniky z konce 15. století, kterou sepsal italský řeholník. Na závěr budou v 1. patře historické budovy muzea vystaveny Rukopisy královédvorský a zelenohorský, nejslavnější padělky české historie. „Všechny rukopisy budou vystaveny v bezpečnostní klimatizované vitríně, každý po dobu 14 dní. Časové omezení bylo stanoveno kvůli ochraně vzácných středověkých památek, protože se přece jen jedná o papír,“ komentoval nové lákadlo Národního muzea jeho generální ředitel Michal Lukeš. Návštěvníci tak budou mít jedinečnou možnost prohlédnout si písemnosti, o kterých jsme se všichni učili ve škole, ale téměř nikdo je neviděl na vlastní oči. Zvláště v případě Kosmovy kroniky, respektive jejího nejstaršího dochovaného opisu – Budyšínského rukopisu. „Vím, že byl vystavován v padesátých letech, když ho dostal darem od tehdejšího prezidenta NDR Wilhelma Piecka Klement Gottwald, který ho věnoval Národnímu muzeu, ale pak už ne. Ani po revoluci, takže bude k vidění po více než padesáti letech,“ řekl Právu Lukeš.K vidění poprvé po padesáti letech
Dneškem počínající seriál uzavře 29. dubna vystavení královédvorského a zelenohorského rukopisu. Celou výstavu Staré pověsti české budou moci zájemci navštívit až do 7. července, kdy se historická budova Národního muzea na pět let uzavře, aby prošla rekonstrukcí.